Římskokatolická farnost Hněvotín

Kostel svatého Leonarda

NĚCO O NAŠEM KOSTELE

Kostel sv. Leonarda patří v hanáckém kraji k nejstarším, první zmínka o něm se objevuje roku 1078 v darovací smlouvě knížete Oty I. Sličného majetku klášteru Hradisko u Olomouce.

Dnešní barokní kostel sv. Leonarda pochází z roku 1776. Stojí na místě staršího kostela, zmiňovaného roku 1394, z něhož byla při přestavbě zachována jen původně gotická věž (1. polovina 16. století). V obecní kronice je zaznamenán zvláštní způsob stavby kostela - nové zdi byly vybudovány okolo starých. Po dokončení zbyla z původního kostela jenom věž. Hněvotín postihlo v průběhu 17. a 18. stol. několik velkých požárů, při požáru roku 1832 vyhořel i kostel a barokní fara z roku 1757, stojící vedle kostela. Po požáru byl kostel obnoven a věž byla zvýšena o zvonicové patro. Sakristie byla přistavěna roku 1898. Kostel je ohrazen kostelní zídkou s barokními vstupy a kříži. U kostela stojí kříž s ukřižovaným Ježíšem Kristem z r. 1798.

ŽIVOT NAŠEHO PATRONA

Svatý Leonard z Limoges, poustevník, se narodil asi před rokem 500 a zemřel r. 559. Jeho svátek se slaví 6. listopadu.

Narodil se do šlechtické rodiny v Galii. Jako chlapci se mu dostalo všeobeckého i křesťanského vzdělání a vyrůstal u dvora franckého krále Chlodvíka, který byl údajně jeho kmotrem. Byl pokřtěn arcibiskupem Remigiem z Remeše. Patrně arcibiskup měl vliv na Leonardovu volbu duchovní cesty. Vzdal se služby králi i duchovní kariéry, která se mu nabízela, a odešel žít ve vší skromnosti do benediktinského kláštera v Mici v Orleansu. Zde žil velice skromně a v odříkání a po čase, když si osvojil řeholní život, se s bratry v klášteře rozloučil a vydal se hledat místo, kde byl žil v odloučení a askezi jako poustevník.
Usadil se v lesích poblíž Limoges v Aquitánii (v jihozápadní Francii), kde si vybudoval prostou chýši. Brzy za ním začali proudit prosebníci, hledající pomoc či radu.
Jednou se poblíž ocitl v nouzi i Chlodvíkův potomek král               Theudebert I., jenž byl ve zdejších lesích na lovu a zůstával na loveckém zámečku se svou těhotnou ženou, kterou právě zde přepadly porodní bolesti. Porod bohužel neběžel hladce a byl ohrožen život Chlodvíkovy manželky i dítěte. Králi v nouzi poradili místní lidé, aby poprosil o pomoc Leonarda, jehož modlitba už mnohým pomohla. Král poustevníka rychle přivolal a po jeho modlitbě se situace zázračně změnila - porod proběhl hladce a vše dopadlo dobře. Král chtěl Leonarda bohatě odměnit za jeho pomoc, ten však vše odmítl a požádal krále, aby dary raději rozdal chudým. Jediný dar, který nakonec přijal, byl les, ve kterém žil - aby zde mohl vybudovat kapli Panny Marie a mohli se zde usadit i jeho následovníci. Přesněji, král mu daroval "tolik země, kolik ujede za jednu noc na svém oslu". Leonard tak učinil kolem místa, kde žil, a místo poté nazval "Nobiliak".
Již za svého života začal být Leonard uctívaný jako svatý. Měl zvláštní náklonnost k zajatcům; těm se vždy snažil pomoci a mnoha z nich pomohl na svobodu (dary, které dostával od bohatých, používal na vykupování zajatců, také se často obracel na panovníky s prosbou o propuštění vězňů). Legenda vypráví, jak mnozí zajatci jen volali Leonardovo jméno; a byli prý v ten moment zázračně vysvobozeni z pout .
Poté, co Leonard vybudoval u poustevny kapli sv. Marie a sv. Remigia, založil zde i poustevnickou osadu, ze které se později vyvinul klášter St-Léonard-de-Noble. Po své smrti byl Leonard uložen v kapli, kterou vybudoval, a jeho hrob je dodnes hojně navštěvovaný. Ve středověku vznikaly Leonardovy poutě, dodnes je jich zachováno asi padesát. Nejvíce chrámů sv. Leonarda bylo vybudováno ve Francii a Německu, velkou oblibu si světec získal v Bavorsku. V Innchenhofenu je v kostele sv. Leonarda velký tzv. "Leonardův hřebík". Jde o kus železa o váze asi 150 kg, který nosí poutníci kolem kostela jako symbol připravenosti k pokání.


Svatý Leonard je patronem: sedláků, stájových čeledínů, stájí, dobytka a koní; zámečníků, kovářů; zajatců; vozků, nosičů břemen, bednářů, obchodníků s ovocem a horníků.

Jeho atributy jsou: černý mnišský oděv (také bývá zobrazován v selském oděvu), berla, dobytek, řetěz, okovy a zajatci.

Farnost Hněvotín
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky